Práce produkťáka je rozmanitá, kreativní, a rozhodně není nudná. Každá mince má svůj rub a líc. Samozřejmě i produkťáctví má i svoje stinné stránky. Klasické jsou, když zadavatel neví, jaký má produkt, pro koho a co sním chce dělat. Nebo nejsou zdroje na vývoj. Celkem běžný. Co ale nejvíc frustruje mně?
Představte si, že výše zmíněné problémy jsou vyřešený nebo potlačený, vývoj frčí a zákazníci vrní blahem, jenom chtějí něco přidat, vylepšit, zjednodušit. Vy víte jak to udělat, kdo to udělá a kdy. Produkťácká nirvána. Prolezete skrz úzký a potom uvíznete v tenkejch. V tenkým hrdle. Takový jsou všude. Dají se velmi často obejít bez výrazné újmy na kvalitě produktu, takže se jim dá úspěšně vyhýbat. A pak někdo přijde s tím, že obcházím správné a uznané procesy a ty obchvaty zakáže.
A tak se v backlogu začnou hromadit vyřešené tasky, který nesmí do vývoje, protože jsou naštosovaný v tenkým hrdle a čekají na různě drobné zásahy někoho, kdo je v tom procesu nepřekročitelný a tato funkce je nedostatková, takže nejsou dostupný kapacity. Tak všichni čekáme. Zákazníci začnou být nervózní, pak frustrovaný a nakonec nasraný. A produkťák z těsném závěsu za nimi prochází stejnými stavy završenými pocitem naprosté zbytečnosti své a své práce. Demotivační peklo žhne a produkťák po několika erupcích vzteku začne projíždět weby, kde očekává nové příležitosti.